|
|
Abdolkarím Sorúš v kontextu současného íránského myšlení
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Práce se zabývá dílem současného íránského šīʻitského filosofa ʻAbdolkarīma Sorūše. Práce sestává ze dvou kapitol, z nichž první analyzuje íránskou intelektuální tradici 2. pol. 20. stol s hlavním důrazem na propojení islámu a politiky v nově vzniklých náboženských ideologiích. Ilustraci tohoto vývoje podává stručný rozbor myšlení Džalāla Āl-e Aḥmada, ʻAlīho Šarīʻatīho a Rūḥollāha Chomejnīho. V druhé kapitole je pak podrobeno analýze Sorūšovo myšlení, které na tyto ideologie částečně reaguje. Rozbor se soustředí na Sorūšovu teorii expanze a kontrakce náboženského myšlení a jeho koncepci náboženské demokratické vlády.
|
|
|
Islám a politický systém Iránu
Kafková, Michaela ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem islámského náboženství na politický systém Íránské islámské republiky. Její součástí je charakteristika vzniku a rozvoje islámu a shrnutí základních proudů tohoto náboženství, se zaměřením na islám šíitský. Následuje shrnutí vývoje státních útvarů, které existovaly v průběhu historie na území dnešního Íránu, včetně popisu jejich politických systémů a popisu postavení společenské třídy tzv. ulamá, tedy šíitských duchovních. Práce pak charakterizuje vládu dynastie Pahlaví, islámskou revoluci a politický systém dnešního Íránu. Dále se zabývá současnou domácí i zahraniční politikou Íránu, íránským jaderným programem a úrovní dodržování lidských práv v zemi. Cílem práce je odpovědět na následující otázky: jaké jsou hlavní důvody íránského negativního postoje k západnímu světu (zejména USA) a negativního postoje západního světa (zejména USA) k Íránu, zda lze íránský politický režim v současnosti označit za ortodoxně teokratický a zda Írán svou politikou může představovat potencionální riziko pro stabilitu současného světa.
|
|
|
Rozpad a hledání řádu. Dvě základní proměnné v šitské politické filozofii
Růžička, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
"Rozpad a hledání řádu" Dvě základní proměnné v šī'itské politické filozofii (abstrakt) Cílem rigorózní práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda rozpady politického řádu a jeho následných rekonstrukcí i nadále nekončí či zda Wilājat al-faqīh představuje novou kvalitu, která epochu štěpení uzavře. Zároveň se ptám, zda je Chomejnīho moderní konstrukt schopen propojit sakrální a profánní zdroje legitimity moci, či je naopak trvale oddělí.
|
|
|
Abdolkarím Sorúš v kontextu současného íránského myšlení
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Práce se zabývá dílem současného íránského šīʻitského filosofa ʻAbdolkarīma Sorūše. Práce sestává ze dvou kapitol, z nichž první analyzuje íránskou intelektuální tradici 2. pol. 20. stol s hlavním důrazem na propojení islámu a politiky v nově vzniklých náboženských ideologiích. Ilustraci tohoto vývoje podává stručný rozbor myšlení Džalāla Āl-e Aḥmada, ʻAlīho Šarīʻatīho a Rūḥollāha Chomejnīho. V druhé kapitole je pak podrobeno analýze Sorūšovo myšlení, které na tyto ideologie částečně reaguje. Rozbor se soustředí na Sorūšovu teorii expanze a kontrakce náboženského myšlení a jeho koncepci náboženské demokratické vlády.
|
|
|
Hledání legitimního vládce v sektách šī'itského islámu
Růžička, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda Wilājat al-faqīh lze ještě chápat jako návrat ke kořenům šī'ismu či zda jde o novou kvalitu, která buď sakrální a moderně profánní propojí, nebo naopak trvale oddělí.
|
host ::
RSS.